Karma, je zdarma aneb Gregor o karmě

Jak to s tou karmou vlastně je v článku od Gregora Maehleho, originál najdete zde ZDE

Příjemné čtení. K

Jednou se mě jeden magazín ptal na to, co si myslím rozdílu mezi tradičním pohledem na karmu a tím současným. Jelikož jsem ten současný neznal, tázající mi jej vysvětlil na příkladu: pokud o někom smýšlím špatně, na dalším rohu můžu uklouznout na banánové slupce. V józe bychom toto nazvali „instantní“ karmou, tedy okamžitou karmou, kterou považujeme za extrémně vzácnou. Důvodem, proč je tak ojedinělé, aby karma měla okamžité výsledky je, že bychom se museli pekelně soustředit a mít velice silný záměr aby se tak stalo. Pro většinu z nás je taková koncentrace a záměr obvykle mimo dosah, protože je naše mysl roztroušená mezi mnoho a mnoho sub-osobností, které vytvářejí naši psyché. Stěží je někdo na 100% jógin nebo gambler nebo plný strachu, jsme spíše mixem různých aspektů osobnosti. Jóga, všechny spirituální tradice a též náboženství obsahují rituály a obřady na zvýšení koncentrace na takovou úroveň, která zvýší pravděpodobnost instantní karmy.

Hlavním důvodem proč mnoho z nás nerozpozná zákon karmy v akci je, že většina našich činů je prováděna s takovým slabým záměrem (například podvědomě), že jejich výsledky se projeví  po tak dlouhé době, že si je už s činy nespojíme. Pataňdžali v sútře 2.12 píše, že karma potkáváme zjevnou i nespatřenou. Nespatřená v tomto kontextu znamená, že jsou její výsledky buď daleko v budoucnu, nebo příčiny tak daleko v minulosti, že už nevidíme spojitost.

Podívejme se teď na tři typy karmy, které v józe rozlišujeme. Naše karmická zátěž je determinovaná souhrnem všech našich minulých myšlenek, emocí, komunikací a činů. Jsou tři druhy karmy, z kterých Prarabdha karma je ta, která vytvořila naše současné tělo a situaci. Je těžké tuto karmu změnit jelikož už se projevila. Pokud ji chcete změnit, musíte podniknout extrémní opatření (jako například velice pokročilou pránájámu) a také musí váš záměr mít výrazný přínos pro vaše okolí, aby taková praxe uspěla. Pro většinu lidí je Prarabdha karma to, co musíme přijmout. Kvůli Prarabdha karmě budou někteří lidé postupovat rychleji než jiní. Pokud se vyskytnou silné překážky pro vaši spirituální praxi, je to kvůli minulým činům. Potřebujete přijmout výsledky svých minulých činů a nebojácně ve své spirituální praxi pokračovat.

Sanchita karma, druhý typ, je karma, kterou jste vyprodukovali svými minulými akcemi no zatím se neprojevila. Neprojevila se, protože na to doposud nebyla příležitost. Ale nepochybujte o tom, že i když se zatím neprojevila, váš sklad karmy (karmashaya) karmou přímo přetéká, a ta čeká jenom na to, aby se projevila. Jak řekl Lord Kršna, „Ty a já jsme prastaré bytosti a žili jsme už mnoho životů. Rozdíl mezi námi je ten, že já si pamatuju svoje předchozí vtělení a ty nikoliv.“ (Bhagvad Gíta IV.5). Tento téměř nekonečný počet vtělení nám dal dostatečnou příležitost nasbírat karmy a jak řekl Pataňdžali, „U průměrného člověka jsou karmy promíchané, tedy obsahují výrazné množství nedostatků.“ (Jóga Sútra IV.7).

Jediným spolehlivým způsobem, jak se vypořádat se Sanchita karmou, je zachytit ji předtím, než se projeví. Děje se tak dosažením spirituálního osvobození předtím, než se tato karma projeví. Když získáváte spirituální svobodu, zárodky karmy se spálí a ta se pak už nemůže projevit a dozrát v plody. Pozor, tento přístup funguje u Sanchita karmy, ne však u Prarabdha karmy. K projevení Sanchita karmy obecně dochází během, nebo těsně před, dalším vtělením. Znamená to tedy, že z celkového součtu Sanchita karmy ve vašem karmickém skladu, se ta nejdůležitější část z ní projeví a změní na Prarabdha karmu, a vytvoří tak vaše nové vtělení. Od této chvíle se Prarabdha karma projeví tak či onak a zbytek Sanchita karmy může být zachycen. Pokud nad tímto člověk řádně rozjímá a skutečně to pochopí, může tento fakt využít jako silný motor na zvednutí intenzity a sofistikovanosti praxe, jelikož oba tyto faktory nám umožňují zadržet Sanchita karmu.

Kriyamana karma, poslední forma, je ta, kterou vytváříte teď a která se projeví v budoucnu. Vašimi myšlenkami a činy dnes vytváříte to, kým budete zítra. Rozjímání nad touto karmou vám umožní pochopit, že teď v tomto momentu tvoříte kým se v budoucnu stanete. Kýmkoliv jste byli v minulosti, jakékoliv byli vaše omezení, nechte to za sebou a odvážně, skrze svou spirituální praxi, vytvářejte nového člověka, kterým se stanete v budoucnu. Tato budoucnost nemusí být vzdálená léta či dokonce několik životů. Začne právě v následujícím momentu. Teď!

Shrnuto a podtrženo, i když existují aspekty karmy, které těžko změníme, neuvěřitelná síla učení karmy nám ukazuje, že potřebujeme převzít zodpovědnost za to, kdo jsme a pokud je naše loď unášená na mělčinu či do vírů, pak je naší zodpovědností změnit její kurz a ne kurz našich rodičů, učitelů, vlády, unií, církví či kdekoho jiného. Jelikož je velice obtížné odhadnout jaká je naše karmická zátěž, nesmíme se jí nechat zastrašit a i přes její existenci – nebo lépe právě kvůli tomu, že existuje – musíme vykročit vpřed s jistotou a nadšením. Karma nás učí strategii ve třech bodech:

1. Vědomě si dnes zvolit svoje myšlenky, emoce a činy a tak tvořit kým chcete být zítra.
2. Převzít odpovědnost za svoje činy vykonané v minulosti.
3. Pracovat na spirituálním osvobození v tomto životě.

Jak se pak tato karma přenese z jednoho života do druhého? Jóga nás učí, že se tak děje prostřednictvím jemnohmotného těla, které je v některých textech nazýváno „linga“, v jiných „sukshma sharira“. Toto jemnohmotné tělo není zničeno smrtí hmotného těla. Jak vysvětluje například Brhad Aranyaka Upanishad, „Jako housenka, když dojde na konec jednoho listu trávy, natáhne se k dalšímu a přetáhne se na něj, tak linga, když dojde ke konci života hrubého těla, přitáhne se k dalšímu hrubému tělu.“

V dalších textech najdete přirovnání ke změně oděvu. „Tak jako večer svlékáte nošené šatstvo a ráno si oblékáte čisté, tak odhodíte na konci života toto tělo jenom abyste si vybrali nové na úsvitu vašeho nového života.“

Karma je ukládána v takzvaném „karmashya“ (karmický sklad), o kterém se mluví v sútře 2.12 YS. Pomalu se přepracováváme obsahem naší karmashyi tím, že si vybíráme vtělení podle jejich možností dát nám ten správní koktejl radostí a bolestí, aby nás rozvíjel a posunul vpřed.

Myslím, že moderním jóginům pomůže podívat se na karmashyu jako na nejhlubší vrstvu podvědomí. 98% naší mysli tvoří podvědomí. Pokud by naše mysl byla celá vědomá, nebyli bychom schopni přežít. Například podívejte se jak rychle se vaše podvědomí samo naučí řídit zatímco vaše vědomá mysl si může povídat s pasažéry. Teď, kdykoliv přemýšlíte, něco řeknete či uděláte, vytváří to podvědomý otisk (samskara). Toto je povrchová vrstva podvědomé mysli. Na této úrovni pořád máte možnost volby. I když inklinujete k přijmutí samskár, vaše vědomá mysl je stále může potlačit. Pokud pokračujete v jejich přijímání, podvědomé otisky se zhutní a stane se z nich vasana (podmiňování). Na této úrovni to už vypadá, že nemáte na výběr. Například vrahové můžou říct, že neměli jinou možnost ale „museli“ zabít toho člověka. Soudce však může vidět z ptačí perspektivy jak celý život mohl zločince naprogramovat tak, aby se choval konkrétním způsobem. Toto nazýváme podmiňování, druhá vrstva podvědomí. Někteří učitelé, aby zdůraznili jeho sílu, jej nazývají robotické podmiňování.

I v této vrstvě podmiňování se můžeme ještě probudit a překonat naše tendence, vyžaduje to ale více úsilí než na povrchové úrovni podvědomého otisku. Podle jógové filozofie je entitou, do které se můžeme probudit a uvědomit si neomezenou svobodu a jas, purusha (vědomí) nebo átman (já). To je ten, který (se) probouzí.

Třetí, nejhlubší a nejsilnější vrstva podvědomí je karmashya (sklad karmy). Tady ještě více cítíme, že jsme ve spárech sil, které tvoří náš osud, že „jsme určeni“ abychom dělali něco konkrétním způsobem. Pravdou je, že jsme to jenom a pouze my, kdo dal tyto tendence do pohybu, námi byli vybudované až do takového stadia, že je pro nás těžké změnit jejich směr. Karmická nečinnost je podobná tomu, jak se Titanik plavil na ledovec. Změnit tento směr můžeme právě cestou činů (karma je odvozená ze slovesného kořene kr- dělat), ne jenom pouhou myšlenkou. Taková akce musí zahrnovat všechny vrstvy lidské bytosti, včetně těla, dechu a mysli a aby na ně měla účinek, obsahuje ásanu, pránájámu a meditaci.

Nakonec se podíváme na to, co definuje karmu jako „naši“ karmu v protikladu ke karmě někoho jiného a co vlastně definuje „naše“ tělo a dokonce „naše“ myšlenky, jako ty naše. V józe této entitě říkáme ahamkara (já-tvořitel). Je to ahamkara, které je vlastní pocit či myšlenka „toto je moje“, „toto jsem já“. Jóga si dává za cíl očistit ahamkaru natolik, že budeme říkat „Já jsem“ spíše než „Já jsem toto“ či „Já jsem tamto“. Když dosáhneme toto čisté bytí, jakákoliv identifikace s karmou se rozplyne. Pataňdžali tento stav popisuje v sútře 4.7, „karma je dobrá, špatná nebo smíšená, karma jógina není žádná“.

Když to shrneme, karma je forma fyzikální terapie, díky které prožíváme obsah podvědomé mysli ve fyzické formě. Sklízením výsledků našich špatných rozhodnutí v minulosti (prostřednictvím utrpení) jsme přitahování ke kvalitnějším rozhodnutím v budoucnu, čímž se je zároveň i učíme dělat.