India 2

Po několika dnech se vracím zpátky s hlavou i duší plnou nových zážitků!

Absolvovala jsem tady dva kirtany, dve puje (púdže), několik krásných výletů, vylihování u bazénu ale také jsem začala brát lekce pranayamy a dokonce jsem se i nepříjemně zranila při cvičení. Mimo jiného je ze mě také mistr v praní v rukou a v zapomínání klíče v zapalování mého skútru.

Jelikož je toho mraky co jsem tady zažila, budu přidávat postupně 🙂

Takže vás srdečně zvu k četbe o všedním životě v Indii aneb jak se z toho ne…zbláznit 🙂

Namasté 🙂

Řízení v Indii je ten nejlepší trénink pozornosti na světě

Ano, řídím tady. Hned od druhého dne 🙂

Nikdy předtím jsem na skútru neseděla ale nic snadnější na dvou kolech snad už človek vymyslet nemohl.

Ano jezdí se vlevo a jezdí se šíleně. Jelikož je tady ale hustý provoz, nedá se jezdit moc rychle (nejvíc jsem tady z toho vymáčkla snad 70 🙂 ). Aby jste se vyhli nehodě, zatroubíte když předjíždíte. Tak na to jsem si zvykla velice rychle 🙂

Jedno zatroubení většinou znamená „jeď tak jako dosud, žádné prudké pohyby, předjíždím tě“, dlouhé to je většinou autobus a znamená „uhni a rychle, spěchám“ a extra dlohé nebo přerušované zas „jedeš v protisměru a zkrátka úplně blbě“. Ten protisměr to je docela běžné protože předjíždíte pořád, není to tedy tím, že by si „pravý“ řidiči nemohli zvyknout.

Docela často se vám řítí vstříc v protisměru autobus. Nechápu jak ale zatím se to vždy v pohodě povedlo aniž bych zkončila někde v příkopě. Jinak napoprvě je to opravdu děsivé.

Křižovatky. Většinou jsou tu kruhové objezdy což je super, akorát nikdo nikomu nedává přednost, takže se nějak plynule protlačíte tam kam chcete. Je to absolutně super a bez jakýchkoliv potíží, pokud troubíte, když je pptřeba 🙂 Zatím jsem tady neviděla ani lehké ťuknutí!

Časté jsou také světelné křižovatky s odpočtem. Skútry se vždycky protlačí dopředu až na přechod pro chodce a startuje se už když semafor ukazuje posledních 5 vteřin červené. Autobusy už na vás troubí když to ukazuje 10 vteřin 🙂

A teď k výbavě. Přilba je, no řekněme, že povinná. Ale jenom pro cizince, to vás klidně zastaví a dají pokutu. Spolujezdec na skútru ale přilbu mít nemusí. A když už jí jako řidič máte, nemusíte ji mít ani zaplou, dokonce se prý dá ukecat i když se vám hompálí na zpetném zrcátku 🙂

Co se pokut týče, za rychlost je to běžně 100 RPS (30CZK) přilbu nevím, domácí takovou pokutu nikdy nedostali 🙂

Co vás ale může potkat, a to klidně docela často, je defekt. Stalo se mi to minulé pondělí 🙂

Hřebík. Málem jsem spadla jak to se mnou najednou začalo plachtit. Jelikož jsem měla docela čerstvé zranění kotníku (o tom níže) nemohla jsem to ani odtlačit na druhou stranu silnice jak se patří.

Long story short: můj domácí Sachin pro mě zajel a hodil mě k Harishovi, majiteli skútru. S tím jsme se vrátili zpátky k mašině, odmontovali kolo (já seděla, kluci od stánku vedle mu ochotně pomohli ) a s kolem pak k servisákovi.

Ten to celé udělal takřečeno na koleně! A na počkání za, teď se držte, 40 RPS=ca 13CZK!!! Tady chci žít! Jinak ve stejném domě také zrovna zpracovávali čerstvě nadojené mléko (na fotce nádoby přímo za servismanem) – chjo kdyby to viděl nějaký ouředa z Bruselu 😀

Na okraj – jím ty jejich jogurty. Říkají jim „kŕd“ (takové anglicky zadušené „r“, zkrátka curd) a jsou skvělé 🙂

Další co se může stát je, že vám dojde benzín. Stalo se ve středu. Pokud vám nefunguje ukazatel stavu nádrže, tak jako mě, je to jenom otázka času 🙂 to si pak někde splašíte PETku, odkráčíte (i s bolavým kotníkem) na nejbližší pumpu, vezmete litr benzínu a štrádujete zpátky ke skútru.

A pak nemůžete ani za nic nastartovat!

Rozzlobená (už ženský rod páč chlap by asi věděl) hledáte, kde by jste to „choke“ nasytila benzínem. Nenajdete. A po tom co vás během 5ti minutové cesty na pumpu oslovilo 5 chlapů (můj rekord) s jejich otravným „Chelou!“ se vám opravdu žádného Inda o pomoc žádat nechce.

Takže po vystěžování se kolegyni Lise, která se náhodou vyskytla v shale se odhodláte požádat o pomoc Shantalu. A ta s vámi pošle mladého kluka, co pomáhá v kuchyni.

Přijdete s ním ke skútru a on jej nastartuje jako nic! A nádherně se na vás těmi blyštivě bílými zuby zeširoka usměje „please madam“.

Už jsem se mohla jenom smát. Sama sobě a pořádně zchuti 🙂

Tomu se říká „instant karma“.

Za zlost a všeobecnou nelásku k mužskému plemeni, která mě na chvíli ovládla, jsem přeci nějak musela zaplatit 🙂